Sekce opravy domu

Není většího blázna na světě než toho, který se pustí do oprav domu!

Věřte mi, přátelé,

nelžu Vám, což se pokusím v této sekci dokázat velmi pravdivými, průběžně prožívanými historkami.

Než si začnu vzpomínat na všechny ty radosti, kdy jsem musela umývat nádobí ve vaně, než mi vůbec vytane na mysli, že bylo třeba při cestě ze záchodu do obývacího pokoje chodit přes 10 cm bahna a to už vůbec nemluvě o pravidelném bourání zdí a stavění úplně stejných na tom samém místě, dovolte mi úvést událost velmi čerstvou, řeknu téměř z minulého týdne.

Asi před rokem jsme začali s druhou fází oprav - podkroví.

V oblasti garáže vedl starý komín, který se již neužíval. Protože máme komínů podobného typu v domě spousty, rozhodli jsme se alespoň tento zbourat. Bohužel, ani mě, v té bourací euforii nenapadlo, že komín je přímo intimně blízce spojen s průduchy do špajzu. Bourali jsme vesele, šamotové cihly lítaly, běhali jsme s nimi po schodech jak čamrdky a těšili se, že za ty nerozbité utržíme spoustu peněz (víte kolik dnes stojí šamotka?!) (jen tak mimochodem - nakonec jsme byli rádi, že si je někdo buď odvezl zdarma nebo za symbolickou částku).

Nuž dále - v komíně jsou saze - díry vedou do špajzu a to by v tom opravdu musel být asi čert, aby se rázem milé saze neocitly ve společnosti zavařenin, ledničky, kráječe, sáčků, ovoce, zeleniny, spousty momentálně odložených věcí ve špajzu. Saze se velmi dobře umývají - mažou a rozmazávají se asi tak po dvacáté výměně vody se super-saponátem.

Nu což, uklidili jsme, přežili.

A hlavně si (zejména ženy) pamatovaly, že se již nikdy!!! nesmí zapomenout zacpat ty praštěné průduchy.

Historka se u piva dávala k dobru - i v přítomnosti mého manžela - asi tak měsíc.

Nadešel minulý týden - pro školu přípravný, pro domácí práce stavební finišující.

Přijel bratr od Hav s tím, že spolu udělají hromady práce. Také jsem měla již kopy práce uděláno - vystěhovaný špajz, vylíčený, umytý, nastěhovanou novou lednici - krása pohledět, bílo, čisto všude.

Odešla jsem tedy do zaměstnání v naději, že se vrátím a budu jen tradičně vařit, smažit, v noci místo seriálu uklízet po řemeslnících, ale protože se práce prováděly pouze v garáží, těšila jsem se jen na takové malilinké uklízeníčko.

Nic netušíc vrátila jsem se asi v 18 hodin. Zvesela si razím cestu do špajzu - divím se mírnému šeru tam, ale ještě mě nic nenapadlo. Z garáže se ozývalo pravidelné bouchání - bratr boural (zásadní poznatek - při opravách se vždy více bouře než staví) - nepřikládala jsem tomu zvláštní význam. Znalá zásad zdravé výživy, zašla jsem si ještě pro malé rajčátko - a hle - rajče černé, šedé - důvěrně známé saze smíšené se šedým prachem z rozpadajících se tvárnic. Neměla jsem jediného slova.

Můj manžel měl velké štěstí, že v té době byl na odpolední v práci, protože jinak by se opravdu dověděl pravý význam slov - jestli se rozzlobíme, budeme zlí.

Slízl si to v umírněné formě jeho bratr (průduchy okamžitě ucpal) a Hav až druhý den.

Samozřejmě nezapomněl dodat - tak sis to měla zacpat sama.

Prostě je to opravování bájo a nikdy pak není nouze o témata ke konverzaci.

Vaše Ha

Pěna dní

Přátelé, kamarádi,

je téměř neuvěřitelné, že jsem opět ve škole a připravuji začátek školního roku.

Letošní prázdniny nebyly na akce vůbec skoupé a jsem moc ráda, že "Rozloučení" s nimi provedly holky z Lipové cesty a Hasiči z Lipové tak bezva způsobem.

Sobotní odpoledne bylo plné akcí a hlavně setkání s milými lidmi, nemluvě o spoustě dětí malých i velkých. Najednou mi bylo příjemně, věděla jsem, že je si s kým popovídat, že se můžeme v klidu setkávat a prostě, že dobří občané ještě nevymřeli.

Opravdu jim za to moc děkuju a provedu to ještě osobně:-).

Ale asi do mě té energie bylo v sobotu nalito málo, protože mě teď "trochu" bolí už druhý den hlávka. Takže jdu vyzkoušet jeden zaručený babský recept, sprchování nohou studenou vodou od pat směrem nahoru a vepředu zase od stehen dolů, tak jsem zvědavá na ten výsledek.

Jo a ještě si potom mám nasadit teplé ponožky.

PS. Budu si muset otevřít na netu hypochondrický blog.

Mějte se všichni sluníčkově a těšte se,

protože - asi 28. září jedeme na koliskách na Bouzov a do Javoříčka.

Už se to chystá.

PS. Sekači byli včera na Křetince - samozřejmě kolmo - a mají tím pádem vyšší kilometrové skóre, tak je musíme dohnat.

NOVÉ MLÝNY ZA NÁMI

Zdravím všechny náčelníky a účastníky zájezdu,

moc děkuji za vytvoření příjemné atmosféry.

Omlouvám se za změnu trasy a doufám, že jste se nezlobili, když jste museli dojet sami.

Ráda bych nyní pro všechny nezasvěcené v krátkosti shrnula ústřední body naší výpravy. Vzhledem k tomu, že mé básnické střevo je vyčerpáno tvorbou školních dokumentů, provedu to krátce, pokusím se výstižně.

S kolem kolem Nových mlýnů

1. Příprava - u Šperků - intenzivní, ocenila jsem zejména, že zapomněli koupit tvaroh a jídelníček byl sestaven přesně v duchu zásad zdravé výživy. Prostě klenoty kuchyně u Šperků.

2. Problematický moment - určení trasy autem. Ač Ha(Evík) stále tvrdila, že se má jet kdesi jinudy, chlapská síla (rozum) zvítězila a bylo dojednáno, že to povalíme po dálnici.

3. Ranní lodění a rozjezdy pro hvězdy - celkem nečekaně bezproblémové. Poučení pro příště - je dobré nejen přivázat kola před odjezdem, ale i například zavřít kufr atp.

4. Počet členů výpravy celkem po doplnění na místě myslím, že 18. Kdo to ví přesně, ať mi napíše:-)




5. Hláška cesty tam: "Na co si kopuješ te bryle kdež dnes néni žádny slonko?" "To mám proti muchám." "Proti mochám stači zavřit hobo."

6. Prvních 7 km bez problémů, pak nás opět zradila mapa. Překvapila nás jedna matoucí závora, kterou chtěl Hav podjet a pokračovat dále, ovšem tak by nešlo mít rybník po levé ruce. Tento problém se vyřešil záhy, když bylo odhlasováno, že možná kousek dál bude závora druhá. Na tomto místě byl potkán překrásný pes se zelenýma nožičkama. Asi se koupal.

7. Zastavení ve Věstonicích, pravá Venuše moc malá, ta u vchodu se více blíží kvalitnímu symbolu současné ženské krásy.



8. Šlapanice do kopce první veliká, ale profesionálně zvládnutá

Že jo holky?9. Tak už jdeme do finále a za všechno vážně dík... - rozdělení skupin v Pavlově a nejlepší výkon celé výpravy "Výběh na hrad provedený Mirkem"!

10. Návraty k autům.

11. Pokračování do Mikulova a kopec a kopec a kopec. Pak už dobré.





12. Krásná jeskyně nad Mikulovem na Turoldu. Nanuky do ruky. Zmatky s placením vstupného. Spuštění poplašného zařízení - Ha:"Opravdu jsem ten mamutí kel nechtěla ukrást."



13. Návrat kolem rybníka - vítr, vlny (téměř jako u moře). Ha již jede na záložní zdroj, ruce odmítají poslušnost. Ostatní jsou v poho.



14. Šťastné shledání s Ivčou, Zuzou a Marťasem - tímto jim za čekání moc díky.



15. Brno, loučení s Hankou, Mac Donald a šupajdááá domů.


16. Nazdar babi, tak jsme došli, bylo to moc fajn, příště nás čeká kratší trasička, aby s námi mohli jet i rodičové s malými dětmi.

17. Díky všem za trpělivost a hlavně smekám před jejich výkony na kolech!

Jste prostě super náčelníci!

Pa, už musím jet do školy!

Čtěte to vždy odspodu, pak ty moje řeči dávají víc smysl, jako pořadí článků...

Tak teď teprve vidíte,

jak se už koušeme nudou!

PS: Mě ten počítač vážně baví...

Těšíme se na kola...

Ahojky náčelníci,
právě jsme se vrátili z dovolky válecí, ale nemůžeme přece od moře vychladnout, proto se již tuto neděli musíme zúčastnit

akce S kolem kolem novomlýnských nádrží.
Již mám koupen nosič na kolo - na batoh (ne na sebe).
Mám velké obavy, aby se vše povedlo, takže doufám, že k tomu přispějete.
Zatím předběžně vím, že nás pojede spousta, asi tolik, kolik ještě nikdy.

Mějte se pěkně, objednejte počasí a těšte se :-)Ha+Hav:-)

Vidíte, že se už koušeme nudou